Školní metodik prevence

Práce školního metodika prevence se, jak sám název napovídá, zaměřuje zejména na preventivní oblast působení školy, které má předcházet projevům rizikového chování žáků. Za projevy rizikového chování se považuje:

• Záškoláctví
• Šikana a extrémní projevy agrese
• Extrémně rizikové sporty a rizikové chování v dopravě
• Rasismus a xenofobie
• Negativní působení sekt
• Sexuální rizikové chování
• Závislostní chování
• Okruh poruch a problémů spojených se syndromem týraného a zanedbaného dítěte
• Spektrum poruch přijmu potravy

K hlavním bodům pracovní náplně metodika prevence patří zejména:

• Spolupráce s kolegy školního poradenského pracoviště a ostatními pedagogy školy
• Vytváření a realizace preventivních programů školy, včetně komunikace s dalšími subjekty, které se tématy prevence rizikového chování zabývají
• Začleňování preventivních témat do učebních plánů vzhledem k obsahu učiva a věku žáků
• Sledování aktuálního dění ve škole a reakce na něj ve spolupráci s třídními učiteli
• Inovování strategie školy v rámci prevence rizikového chování
• Poskytování metodického vedení a pomoc pedagogickým pracovníkům školy při realizaci preventivních aktivit
• Skupinová i individuální práce se žáky s obtížemi v adaptaci, se sociálně-vztahovými problémy, s rizikovým chováním a problémy, které negativně ovlivňují jejich vzdělávání
• Předávání informací žákům, nebo jejich zákonným zástupcům o činnosti institucí, které poskytují pomoc dětem a rodinám, které mají problémy v oblasti závislostí nebo jinými negativními jevy ovlivňující jejich sociálním vývoj
• Spolupráce se středisky výchovné péče, s krizovými centry a dalšími institucemi, které poskytují primární, sekundární i terciální péči ve státních i nestátních zařízeních
• Ve spolupráci s dalšími odborníky poskytování konzultační a poradenské činnosti rodičům
• Podílení se na akcích pořádaných školou v oblasti volnočasových aktivit
• Vede deník metodika prevence
• Dodržuje etický kodex poradenského pracovníka