Datum / čas
17:30
V adventu se uzavírá působení celého podzimu, zejména tří svátků: Sv. Michaela, který je obrazem odvahy a vůle, Sv. Martina, který je symbolem citu a soucitu, a Sv. Mikuláše jakožto bytosti moudré. Projdeme-li touto cestou, třemi oblastmi člověka (vůle, cítění a poznání), ocitáme se v době adventní, v době radostného očekávání, kdy nastává zklidnění a uvědomění si, kam člověk došel, kde se nachází, a ohlíží se za uplynulým rokem… Je to jen pár dnů v roce, kdy je nám fyzické slunce nejvzdálenější, světla a tepla je minimum, ale světla uvnitř přibývá.
Velká spirála z jehličnatých větviček je rozložena na zemi a uvnitř spirály kraluje velká svíce. Děti spirálou dojdou do středu, zapálí svoji svíčku („naberou“ světlo) a položí ji k ostatním zapáleným svícínkům ve spirále. Děti celým svým tělem prožívají radost z přibývajícího vnitřního světla, kterého se v této době zvenčí tolik nedostává. Poznávají prostřednictvím tiché, klidné a láskyplné činnosti, že svět i v chladivých a pochmurných barvách je krásný. Pocítí tajemnou atmosféru – ticho, rostoucí světlo, uklidnění a očekávání.